Zpravodaj Obvodního výboru KSČM Praha 2
1/2007
Vážení návštěvníci webových stránek,
předkládáme vaší pozornosti první číslo elektronického Zpravodaje KSČM. Je určen členům i nečlenům KSČM, kterým chce přiblížit dění ve všech oblastech společenského života našeho regionu, a to ve spojení s postoji a stanovisky orgánů a organizací KSČM, které zde působí. Budeme se snažit objasňovat a napomáhat řešení sociálních a právních otázek současného složitého života. Také chceme přispět k posílení občanského vztahu ke kulturním tradicím, s nimiž je náš obvod těsně spjat. Přitom budeme usilovat o otevřenou konstruktivní politiku, důsledně hájící lidská a občanská práva mladší i starší generace, která jsou také v našem regionu někdy hrubě porušována. Toho můžeme dosáhnout hlavně tím, že Zpravodaj bude otevřeným periodikem všem občanům, kteří mají zájem, aby se i v jejich obvodě spokojeně žilo. Proto pište, emailujte a telefonujte. Vaše příspěvky, náměty i kritické názory využijeme na stránkách Zpravodaje.
Redakční rada Zpravodaje OV KSČM
Úkolem naší obvodní organizace KSČM v komunální politice je především obrana kolektivních a individuálních práv občanů včetně organizování pomoci těm, kteří tuto pomoc potřebují. Možnosti v této oblasti jsou velmi omezené, protože kandidáti KSČM nebyli do zastupitelstva MČ Praha 2 v posledních volbách zvoleni vzhledem k zákonem stanovené pětiprocentní hranici. I tak ale plníme jeden z úkolů opoziční strany: zveřejňovat informace o činnosti zastupitelstev i z té druhé stránky, o které většinou sdělovací prostředky působící ve prospěch udržení stávajícího systému nehovoří. Možnosti k tomu máme, i když vzhledem k informační blokádě naší strany velmi omezené. Jednou z forem jsou tématicky zaměřená shromáždění občanů, jako bylo např. dubnové shromáždění proti radarovým základnám na našem území, které navštívilo přes 300 občanů! Stejně tak je i hojně využívána individuální forma pomoci, námi organizovaná bezplatná sociální a právní poradna, která pracuje bez přerušení již 12 let a je stále plně vytížená.
I když v městské části Praha 2 nemá v tomto volebním období KSČM své zastupitele, na komunální práci v žádném případě nerezignujeme a na převzetí odpovědnosti za komunální politiku se průběžně připravujeme.
RNDr. Milan MACEK, CSc., předseda OV KSČM, Praha 2
Asociální bytová politika Zastupitelstva MČ Praha 2
Právo na důstojné bydlení patří kromě práva na práci a spravedlivou odměnu za ni k základním lidským právům a k hlavnímu předpokladu života lidí. V kapitalistickém systému je však bydlení výhodným zdrojem zisků vlastníků bytů. A právě tyto zisky jsou u nás, zejména v Praze, cílem nejenom soukromých vlastníků bytů, ale i zastupitelstev počínaje, Zastupitelstvem hl. m. Prahy a konče zastupitelstvem poslední městské části. Je tomu tak proto, že zastupitelstva jsou plně v rukou pravicových stran v čele s ODS. V nehorázném zvýšení nájemného zvláště vyniká Zastupitelstvo MČ Praha 2 a jeho rada.
Zastupitelstvo MČ Prahy 2 bylo v Praze jako jedno z prvních, které již v srpnu minulého roku využilo možností nového zákona o jednostranném zvýšení nájemného (zákon o deregulaci nájemného) a schválilo maximální výši nájemného pro své obecní byty s platností od 1. ledna 2007. Pro upřesnění: schválila to pravomocně rada zastupitelstva. Zastupitelstvo to neprojednalo a navíc odmítlo i doporučení zastupitelů za KSČM Prahy 2 zrušit usnesení rady a ponechat rozhodnutí na nově zvolených orgánech v loňských listopadových volbách.
V důsledku toho je od počátku roku 2007 v Praze 2 výše nájemného za jeden metr čtvereční v obecních bytech 47,47 korun. Je to téměř o 30 procent vyšší než nájemné do roku 2006, kdy činilo 37,06 korun za metr čtvereční. Od roku 1989 je toto nájemné pak vyšší téměř 24 krát (činilo 2 koruny a několik haléřů za metr čtvereční).
Současné nájemné je vysoce ziskové. Ziskové však bylo i minulé nájemné, protože podle údajů v rozpočtu městské části tvořilo významný zdroj jejích příjmů. Dnes se ze zvýšeného nájemného bytů i nebytových prostor platí dluhy za rekonstrukci radnice, která stála téměř 350 miliónu korun, přičemž městská část na tuto rekonstrukci nedostala od magistrátu slíbenou dotaci. Takže nájemníci obecních bytů i nebytových prostor musí nyní zaplatit rekonstrukci radnice, na kterou byly vynaloženy zbytečně vysoké náklady.
Nájemné v Praze bude i nadále jednou z nejdůležitějších sociálních otázek. Postupně by se mělo zvýšit až na více než 100 korun za metr čtvereční, takže náklady na bydlení by měly dosahovat více než polovinu průměrných mezd a důchodů. To je neudržitelné pro tisíce občanů. A nevyřeší to ani příspěvky na bydlení, jejichž vyplácení je samo o sobě problematické. Proto tato otázka musí být v centru pozornosti nejenom KSČM, ale všech, kdo usilují o zachování základních lidských práv.
Václav VĚRTELÁŘ
Jak ukazuje naše fotoreportáž,
několik set občanů protestovalo u fontány na Tylově náměstí v druhém
pražském obvodu proti umístění radarové základny Národního systému protiraketové
obrany USA na území České republiky. Shromáždění zorganizovaly obvodní výbory
KSČM v Praze 2 a 5.
Mítinku
dominoval transparent s emblémem GUE/NGL - levicové frakce v Evropském
parlamentu s nápisem: Yankees, nechte si radar doma. U stolku pod ním Petr
Šimůnek nabízel lidem k podpisu petiční archy proti zřízení cizích základen u
nás.
Na protestním shromáždění vystoupila také poslankyně Kateřina Konečná (KSČM). Ve svém vystoupení mj. řekla: »Za zády lidu této země začala vláda jednání o umístění americké vojenské základny. My ale máme právo do toho mluvit. Vždyť jde o náš osud, o naši budoucnost. Plánovaná vojenská základna z nás učiní slepý nástroj americké globální politiky. Staneme se terčem každého, kdo vládu Spojených států nenávidí. I toho, kdo se americkou vládou bude cítit ohrožen. A řady těch, kdo mají obavy z kovbojské diplomacie dnešních vládců Bílého domu, či kdo s chováním USA spojují bídu tohoto světa. Proč právě my máme doplatit na avanturismus George Bushe!? Proto se musíme domáhat svého práva! Rozhodovat o svém vlastním osudu! Proto musíme trvat na referendu!«
K občanům promluvil i Rudolf Převrátil, zmocněnec petičního výboru občanské
iniciativy NE ZÁKLADNÁM! Podle něho by se instalace americké základny stala
břemenem pro naši zemi na dlouhá desetiletí. Řekl, že bylo dosaženo prvního
úspěchu, když občané znemožnili první pokus propašovat základnu bez jejich
vědomí a za jejich zády v podstatě »cestou volebního podvodu! Vynutili jsme si
na státní moci diskusi, která je pro ni nepříjemná, protože v této diskusi nemá
rozumné argumenty. A státní moci se nepodařilo přesvědčit většinu veřejnosti, že
hrozba raketového úderu z Íránu nebo Severní Koreje jsou reálné.«
Místopředseda ÚV KSČM a poslanec Jiří Dolejš občanům sdělil, že případné
umístění základny v ČR bude stát nemalé peníze, jež budou chybět jinde, ať již
půjde o sociální program, či o ochranu životního prostředí. Dolejš ťal do
živého, když pověděl, že snahou vnutit nám radar a rakety jde ve skutečnosti o
to, aby vojenský průmyslový komplex USA měl zakázky. Američané, kteří se bojí
dalšího vývoje Evropy si chtějí vytvořit a pojistit skupinu ochotných zemí
tím, že když na jejich území budou základny, tak budou muset
amerického protektora poslouchat.
(J. J.)
Levicový klub žen – kdo jsme a co chceme
Ještě dříve, než někdy příště seznámím čtenáře s naší konkrétní činností v druhém a pátém pražském obvodu, chtěla bych se nejprve zmínit o tom, co Levicové kluby žen (LKŽ) jsou a o co usilují.
Levicové kluby žen působí v České republice od roku 1992 a postupně se stávají v levicovém hnutí významným prvkem. V celé republice je dnes zaregistrováno 74 klubů, z nichž většina vyvíjí bohatou činnost jak v ženském hnutí, tak v politické a zájmové činnosti.
Vycházíme - li ze základního dokumentu LKŽ, kterým je organizační řád, tyto kluby jsou dobrovolným občanským sdružením, sdružujícím levicově orientované ženy i muže v jejich úsilí o rovnoprávné postavení žen ve společnosti v souladu s přijatými zákony a mezinárodními dokumenty. Chtějí však také přispívat k rozvoji osobnosti svých členů, jejich zájmů a potřeb. Proto se členem LKŽ může stát každý, kdo souhlasí s jejich posláním, zajímá se o jeho činnost a hodlá se jí účastnit. (již tři lidé mohou založit základní článek – klub LKŽ).
Činnost LKŽ je koordinována Radou LKŽ, tvořenou krajskými zástupkyněmi klubů, jejím vedením a krajskými radami LKŽ. Rada koordinuje činnost klubů a zabezpečuje jejich informovanost, pořádá akce na celorepublikové úrovni. Například celostátní setkání žen, odborné semináře, celostátní pietní akci v Lidicích a každoročně i celostátní oslavy Mezinárodního dne žen. Ten se již tradičně koná ve spolupráci s poslaneckým klubem KSČM v budově Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Krajské rady koordinují činnost v rámci krajů.
V současné době se aktivita LKŽ orientuje především na pořádání besed k různým tématům (zejména politickým a sociálním), organizování společenských akcí (zejména tanečních zábav, večírků, výletů a zájezdů) a akcí pro děti (zvláště dětských dnů, zájmových odpolední a letních táborů). Kluby ve své činnosti často spolupracují s dalšími subjekty, nejčastěji s organizacemi Komunistické strany Čech a Moravy a Českým svazem žen. V této souvislosti je nutno připomenout významnou aktivitu LKŽ, kterou byla pomoc při realizaci pomníku dětských obětí války - sousoší připomínající osud 82 lidických dětí. Levicové kluby žen se spolu s dalšími občanskými sdruženími finančně podílely na jeho dokončení v roce 60. výročí lidické tragédie.
Naděžda MACHŮ, předsedkyně LKŽ Praha 2 a 5
Při příležitosti prvního výročí Květnového pražského povstání byla ulice Jablonského na rozhraní Vinohrad a Vršovic pojmenována jménem významného vojevůdce, maršála tankových vojsk Rudé armády Pavla Semjonoviče Rybalka – jednoho z osvoboditelů Prahy.
P.S. Rybalko se narodil v r. 1894 na Ukrajině. V první světové válce bojoval v Haliči a Volyni. Na konci roku 1918 vstoupil do Rudé gardy a bojoval v legendární 1. jezdecké armádě. Díky službě v ní získal velkou vážnost, kterou si udržel až do konce svého život. Po skončení občanské války se stal instruktorem jezdectva v Mongolsku, později absolvoval další velitelské kurzy a v třicátém roce byl jmenován velitelem jezdecké brigády. Po absolvování vojenské akademie v roce 1934 působil jako zástupce velitele horské divize a od r. 1937 jako vojenský přidělenec nejprve v Polsku a pak v Číně. Ve čtyřicátém roce mu byla udělena hodnost generála a stal se profesorem taktiky na Frunzeho vojenské akademii. Po vypuknutí války s nacistickým Německem byl jmenován v r.1942 velitelem 3. tankové armády, později vyznamenané čestným titulem „gardová“.
Pod Rybalkovým velením se stala tato tanková armáda jednou z legend sovětských vojsk. Podílela se na úspěšných útočných operacích, průlomech u Orla, Kyjeva, Lvova, Krakova, Berlína. Svou bojovou cestu vojáci ukončili v Praze při jejím osvobození a to právě v oblasti Vinohrad a Vršovic.
Pavel Semjonovič Rybalko za svoje vojenské umění obdržel v červnu 1945 hodnost maršála. Za vojenské zásluhy pak byl vyznamenán tituly Hrdina Sovětského Svazu, Řádem Lenina, Řádem Rudého praporu, Řádem Suvorova 1.st., Řádem Kutuzova 1.st., Řádem B. Chmelnického 1.st., Československým Řádem Bílého Lva za vítězství 1. st. a dalšími vyznamenáními a medailemi.
V knize „Praha v květnu 1945“ na to vzpomíná jeden z účastníků: Před německým tankem mne s řadou dalších hnali fašisté až z Dolních Počernic, kde mne zadrželi s houfem žen a mužů a použili jako štítu a rukojmí … Uniknout se nám podařilo téměř na Vinohradech, kde se rozhořelo silné ohnisko odporu. Na náměstí Míru již byli Rusové, kteří zneškodnili zásahem děla kulometné hnízdo ve věži sv. Ludmily, aniž by kostel nějak poškodili. Nezapomenu na jistotu poručíka, tak mladého, až to zaráželo, který zaměřoval, jen tak po frontovém zvyku od oka, s papirosou v koutku a trefil se na první výstřel. Kytice bezu byla malou odměnou, z polibků našich děvčat měl větší radost.“
(M.K.)
Bezmála dvanáct let působí v rámci obvodních výborů KSČM Prahy 2 a 5 společná bezplatná sociální a právní poradna, kterou za dobu jejího trvání navštívilo již více než tisíc lidí, členů i nečlenů KSČM. Z nejčastěji řešených problémů, s nimiž lidé přicházejí, připravili právníci poradny soubor otázek a odpovědí, který zveřejňujeme.
Otec by na mne převedl svůj byt, ale zároveň chce v bytě dál bydlet; hovořil o věcném břemeni – užívání bytu. Co to je?
Věcné břemeno omezuje vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného. Práva odpovídající věcným břemenům mohou patřit určité osobě. Jsou obvyklá právě v situaci, kdy dárci, např. rodiče, darují obdarovaným, např. svým dětem, nemovitost a chtějí si zajistit právo na její užívání, např. na bydlení v darované nemovitosti.
Takové věcné břemeno vzniká dohodou, obvykle mezi osobami, mezi kterými se zároveň smlouvou převádí vlastnické právo k nemovitosti a kterých se týká potřeba upravit podmínky jejího dalšího užívání. Ten, kdo je na základě práva odpovídajícího věcnému břemeni oprávněn užívat cizí věc je povinen nést přiměřeně náklady na její zachování a opravy, užívá-li však věc i její vlastník, je povinen tyto náklady nést podle míry spoluužívání, pokud se účastníci nedohodli jinak.
Smlouva o věcném břemeni musí být uzavřena písemně a dle ní může být věcné břemeno zapsáno do katastru nemovitostí.
Obdarovaný vlastník může s nemovitostí, pokud není vázán podmínkami darovací smlouvy, nakládat dle svého uvážení, např. prodat ji, ale tím věcné břemeno nezaniká, na nového majitele nemovitosti přechází povinnosti z věcného břemene.
Osoba, které patří právo z věcného břemene, právo např. užívat nemovitost, je jediná oprávněná – nemůže právo převést nebo ho prodat. Není vyloučeno, aby toto právo bylo zřízeno více osobám, např. rodičům. Oprávnění z věcného břemene, které se váže na určitou osobu, nelze zděditi zaniká nejpozději smrtí oprávněné osoby, na základě úmrtního listu je věcné břemeno vymazáno z katastru nemovitostí. Ke změně nebo zrušení věcného břemene může dojít i dohodou mezi vlastníkem nemovitosti a osobou, která má právo užívání.
Pokud kupujete nemovitost, ověřte si, zda není zatížena věcným břemenem – předejdete mnoha problémům. Informace získáte v katastru nemovitostí.Vzhledem k závažnosti těchto skutečností, nespoléhejte jen na svůj úsudek a obraťte se na odborníka, který je schopen věc posoudit, poradit a pomoci.
Chci si koupit pozemek, ale slyšel jsem, že si mám dát pozor na věcná břemena. Můžete mi vysvětlit, co to je?
Věcná břemena omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat. Obecně lze říct, že majitel nemovitosti může být omezen ve svých právech, právem jiného. Věcné břemeno vzniká více způsoby, písemnou smlouvou, na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví, schválenou dohodou dědiců, rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona; lze je nabýt také výkonem práva (vydržením). K nabytí práva odpovídajícímu věcnému břemeni je nutný vklad do katastru nemovitostí. Smlouvou může zřídit věcné břemeno vlastník nemovitosti, pokud zvláštní zákon nedává právo zřídit věcné břemeno i dalším. Není-li vlastník stavby současně vlastníkem přilehlého pozemku a přístup ke stavbě nelze zajistit jinak, může soud na návrh vlastníka stavby zřídit věcné břemeno ve prospěch vlastníka stavby, spočívající v právu cesty přes přilehlý pozemek. Právo z věcného břemene, zaniká smlouvou (písemnou) rozhodnutím příslušného orgánu (např. stavební úřad může zrušit práva k pozemkům a stavbám), ze zákona, jestliže to stanoví a výmazem zápisu věcného břemene z katastru nemovitostí. Vznikne-li hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného, může soud rozhodnout, že se věcné břemeno za přiměřenou náhradu omezuje nebo zrušuje. Nelze-li pro změnu poměrů spravedlivě trvat na věcném plnění, může soud rozhodnout, aby se na místo věcného plnění poskytovalo peněžité plnění.
Protože věcná břemena výrazně ovlivňují hodnotu nemovité věci, měl by se kupující o jejich existenci zajímat. Najdeme je ve výpisu z katastru nemovitostí. V části B listu vlastnictví jsou věcná břemena uzavřená ve prospěch vlastníka nemovitosti. Ty obvykle zvyšují hodnotu nemovitosti, nebo mohou být nezbytně nutná pro její řádné využívání, např. právo přístupu k nemovitosti přes cizí pozemek. V části C listu vlastnictví jsou zapsána věcná břemena, která představují pro vlastníka omezení, např. věcné břemeno cesty, věcné břemeno čerpání vody, věcné břemeno bydlení apod.
Věcné břemeno přechází na každého dalšího vlastníka nemovitosti a zaniká výmazem z katastru nemovitostí. Břemena zásadně ovlivňují cenu nemovitostí, jsou chápána jako určitá povinnost a proto se jejich oceňováním zabývají znalci v oboru nemovitostí.
Žijeme s manželem a synem v jednom bytě. Syn pracuje a teď si chce do našeho bytu přistěhovat svou přítelkyni, prý nepotřebuje náš souhlas, je to pravda?
Rozhodné je, zda Vy i Váš syn jste členy společné domácnosti, zákon ji definuje takto: „Domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.“ Oba zákonné znaky je pak třeba splňovat fakticky, nikoliv jen administrativně, např. syn s vámi musí trvale žít a bydlet, např. nepostačí, aby byl ve vašem bytě evidován trvalým bydlištěm.
K přistěhování nové osoby, v tomto případě přítelkyně Vašeho syna, je nutný zcela jednoznačný potřeba souhlas každého člena společné domácnosti, např. i jeho sourozence, který je též členem domácnosti. Pokud tedy Váš syn tvrdí opak, mýlí se, má naprosto mylné informace.
Pokud souhlas k přistěhování dáte a daná osoba se rovněž stane členem společné domácnosti, budou se na ni vztahovat stejná práva a povinnosti, která platí pro Vás. Celou situaci doporučuji pečlivě uvážit.
Nezapomeňte, že po přistěhování nové osoby do společné domácnosti žijící v nájemním bytě jste povinni tuto skutečnost do 30 dnů po přistěhování prokazatelně ohlásit (nejlépe v písemné podobě) pronajímateli.
V čem jsou hlavní rozdíly mezi vlastnictvím bytu a členstvím v bytovém družstvu a co je výhodnější?
Nedá se říci, že by osobní vlastnictví nebo družstevní bydlení bylo výhodnější či nevýhodnější. Obě formy mají své výhody i nevýhody.
Družstevní bydlení je formou nájmu, kdy nájemce je členem družstva, které vlastní dům. Nájemce svým hlasem na členské schůzi může ovlivnit činnost družstva, nahlížet do účetnictví a být volen do představenstva nebo kontrolní komise. Členové družstva se řídí předpisy, které určí práva a povinnosti v péči o byty, společné prostory apod. K převodu družstevního bytu není třeba souhlas družstva, stačí převod oznámit. Probíhá tudíž bez průtahů. Je třeba sledovat hospodaření družstva. Když je družstvo v konkurzu, dům se stane součástí konkurzní podstaty a nájemcům je prodána „střecha nad hlavou“.
Byt v osobním vlastnictví můžete prodat, dát ho do zástavy (to je důležité u hypoték) či volně pronajímat třetím osobám. Sice neplatíte nájemné, ale to neznamená, že nemáte povinnosti. Jste povinni platit daň nemovitosti, při prodeji i daň z převodu nemovitosti. Musíte byt udržovat, přispívat a podílet se na správě domu a nesmíte zasahovat do práv vlastníků ostatních bytů. Problém může tedy nastat, když se vlastník sousedního bytu odmítá s ostatními domluvit.
Vlastnické právo
k bytům v osobním vlastnictví vzniká vkladem do katastru nemovitostí. To je
časově náročné, někde trvá řízení o povolení vkladu vlastnického práva do
katastru až několik měsíců. Katastr je veřejný seznam, proto je z něj možné
zjistit informace o bytu – vlastníka, omezení vlastnického práva, věcná břemena
či předkupní práva třetí osoby.
Co vše potřebuji obstarat v souvislosti s prodejem bytu?
Pokud chcete byt prodávat, musíte být zapsána jako vlastník v katastru nemovitostí. To je základní předpoklad.
K převodu bytu (nebo jiné nemovitosti) musí být uzavřena kupní smlouva. Jejím předmětem bude byt. Smlouva musí obsahovat ujednání o převodu příslušného spoluvlastnického podílu ke společným částem domu, popř. k zastavěnému pozemku.
Také je třeba smluvně upravit, za jakých podmínek bude zaplacena kupní cena, aby se nestalo, že byt převedete a nedostanete zaplaceno. Kupní smlouva musí být napsána v příslušném počtu exemplářů, podpisy musíte nechat ověřit úředně (notářem, obecním úřadem), nebo je může ověřit advokát, který případně smlouvu sepisuje.
Pokud chcete vyjít kupujícímu vstříc a působit seriózně, předložte mu výpis z katastru nemovitostí. Z něho může zájemce vyčíst všechny potřebné detaily o bytě, např. kdo je vlastníkem, zda je byt zatížen nějakými břemeny, nebo zda není předmětem soudního řízení. Až bude vloženo vlastnické právo kupujícího do katastru nemovitostí, budete muset podat přiznání k dani z převodu nemovitostí na příslušný finanční úřad.
Pokud nevlastníte byt alespoň 5 let nebo nemáte v bytě alespoň 2 roky trvalé bydliště, musíte zisk z prodeje zdanit podle zákona o daních z příjmů.
A rada nakonec: Všechny výše uváděné skutečnosti nebývají jednoduché, a proto nepochybíte, když se vždy poradíte s odborníkem. Kvalit porady je ovlivněna nejen odbornou kvalitou poradce ale též kvalitou informací, které k dotazu odborníkovi sdělíte. Před poradou si vždy dotaz rozmyslete a připravte si konkrétní podklady vztahující se k vašemu dotazu, to jsou nezbytnosti pro získání konkrétní a vyčerpávající odpovědi.
(F. K.)
Jakmile se Praha alespoň trochu ohřeje jarním sluníčkem, začíná se pravidelná klientela narkomanů na Karlově náměstí rozrůstat o bezdomovce, tuláky, večer i prostitutky... Nad tím vším bdí bystré oko policejních kamer. Myslím, že se strážci pořádku někdy dobře baví.
Těžko bych asi už hledal po těch čtyřiceti letech jiné místo, kde bych chtěl žít, ale snad po každé ranní procházce parkem mám sto chutí oželet tento „centrál park“ druhého pražského obvodu. Společnost unikátních ptáků a ptáčků, ačkoliv nejsem ornitolog, poznávám mezi nimi straky, sojky, zahlédl jsem i strakapúda, a řadu jiných druhů , které nedokáži pojmenovat, doplňují probouzející se bezdomovci a podivné postavy potulující se či povalující po parku. Ti kteří chodí od jednoho odpadkového koše ke druhému a vybírají zálohované láhve, které pak prodají v Albertu, mají ještě jakousi noblesu. Horší jsou ti, kteří slévají zbytky laciného krabicového vína do PET láhve, aby si vydolovali alespoň malého „vyprošťováka!“ Velice tristní pohled je pak na jednoho, který leží apaticky na lavičce nebo na zemi s nohama ovázanýma letitými obvazy, kterými prosakuje krvavý hnis a je cítít na dálku. Nejhorší je, že když projevíte účast a zavoláte lékaře, ještě vám vynadají, že se o nic neprosí. Jediné o co mají zájem jsou peníze. Ráno mezi těmito troskami bloumají chátrající postavy, které mezi záplavami špačků hledají zbytky pointů nebo i použitelné „inzulínky“. Použitých jehel a injekčních stříkaček najdete každé ráno kolem laviček více než dost. Zvláštní figurkou je jeden „čichač“ toluenu. Potkávám ho v parku asi tři roky. Poprvé jsem ho zaregistroval, když mě jednou zaujal menší zavalitý muž, připomínající Inda, který hrál vehementně na foukací harmoniku a do toho v přestávkách se snažil o jakýsi prapodivný zpěv. Až jednou, viděl jsem ho čilého, jak pospíchá od Ignáce, sedá si na lavičku, vytahuje plechovku s toluenem a ten si nalévá do náprsní kapsy, kde má malou PET láhev, polévá si límec, svetr a nedočkavě z nich vdechuje nasáklé ředidlo . Když jsem šel zpátky už zase hrál na harmoniku a snažil se o zpěv...
Vylíčit Karlovo náměstí tak chmurně je bezpochyby jednoduché. Je pravda, že procházka kolem šesté ráno a večer po setmění ve vás může vyvolat chuť odstěhovat se a zbavit se nepříjemných pohledů na „spodinu“, kterou převážně rodí a zviditelňuje současný systém. Přes den je ale kolikrát radost pohledět na studentky a studenty, kteří posedávají na lavičkách, věnují se sobě a nebo učení. Přimhouříte oči nad zahnívající vodou v kašnách, jejichž nepovedená rekonstrukce stála milióny korun, a podivujete se těm odvážlivcům, kteří se bez rozpaků rozvalují po trávnících „prohnojených“ výkaly pejsků i velkých hafanů. Zanadáváte si také nad tím, že si nemůžete odskočit do bufetu v Černém pivovaru, kde jsem tolikrát narazil nejen na exprezidenta Havla, ale popíjel i pivo ke klobáse s Bohumilem Hrabalem. Pamatuji i otce Jiřiny Bohdalové, který v bufetu čepoval pivo. Dneska si můžete koupit tak plechovku piva v Albertu, který okupuje historické místo pivovaru, jehož historie sahá až do středověku. Dodnes jsou ve sklepích objektu studny, z nichž bral pivovar vodu. Dnes se do studní vypouští voda ze systému ústředního topení. Mladí mi již nerozumějí, když před nimi nostalgicky zavzpomínám, že jsem si v mléčných lahůdkách na rohu Karláku a ulice Odborů ke svačině koupil konzervu chatky za čtyři koruny, k tomu dvě housky a mléčný koktejl... Zanadávám i na masu skla, za níž se skrývá nejmenovaná zahraniční firma, která se zabydlela na místě bývalého cirkusu, a je mi přitom líto strojní fakulty skromně se krčící v sousedství. Skleněný monument doby jako by symbolizoval, jak jsme malí i bezmocní proti síle peněz, z nichž se „rodí“ pyšné skleněné obludy. Přesto všechno bych ale nemohl chodit na ranní procházky jinam než právě sem do jednoho z nejhezčích koutů druhého pražského obvodu.
(lem)