Nástěnka - Obvodní výbor KSČM Praha 2

Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

Nástěnka

Ostuda jménem Nádraží Vyšehrad
FRANTIŠEK DOSTÁL

Krátce po ukončení 2. světové války už jako malý kluk jsem na zdejším nádraží společně s matkou vystupoval po návratu z jihočeských Vodňan, odkud ona pocházela. Ze stanice před vyšehradským nádražím jsme tramvají pokračovali k našemu bydlišti ve Vršovicích. Po přejezdu železničního mostu vystupovalo se před budovou, kde bylo potřebné sestoupit do podchodu vedoucího pod kolejemi, a člověk se ocitl rovnou na chodníku před tramvajovou zastávkou. Tato nádražní budova již pár let neexistuje, stejně jako několik soch zdobících po léta nádraží, ale ty snad měly skončit v péči sochařova potomka.
Chátrající a drobící se hlavní budova nádraží je již dlouho ostudou hlavního města. Nádraží přestalo sloužit veřejnosti již před šedesáti lety. Krásná secesní nádražní budova vyrostla již v roce 1905 a nahradila zdejší zastávku na trati z bývalého nádraží Františka Josefa směrem na Smíchov. Zkáze budovy však nezabránil ani zápis na seznam památek.
Bylo mnoho plánů, jak využít nádražní budovu, avšak ta se stala součástí soukromého vlastnictví. Došlo tudíž k nabídce prodeje nádraží městu, ovšem samozřejmě za vyšší cenu, i když znalecký posudek tuto nabídku zmenšuje asi o padesát milionů korun!
Před lety se plánovala změna nádraží v kulturní centrum s galérií a dokonce s kinosálem. Ovšem později vyšlo najevo, že současný majitel měl zájem území nádraží zcela zastavět a oprava nádražní budovy by na nějaký peníz určitě vyšla. Takže budova se rozpadá, což by vlastník zřejmě uvítal a mohl by pak začít stavět. Není divu, že se uvažuje i o vyvlastnění. Jenže nečinnost úřadů je až příliš zřejmá. A památkáři? I ti jsou poněkud v pozadí.
Již šedesát let vlaky nestaví na chátrajícím bývalém Nádraží Vyšehrad. Vlastník – jak již řečeno – zřejmě nechává chátrat památku a ještě touží po tom, aby ji se ziskem prodal městu. Doslechl jsem se o plánech, že by v nádražní budově měl vzniknout prostor pro trvalé umístění Slovanské epopeje. Pro mě je rozpadající se nádražní budova jen ukázkou nehezkého kšeftaření. Takže možná už dojde na vyvlastnění. Za projev lidské hlouposti se vždy, třeba i po letech, dostaví vypsaný účet. Někdy dost vysoký.
Nejsem již osmiletý kluk a již nikdy nemohu opouštět Nádraží Vyšehrad, i když jsem se docela rád v jeho prostorách pozdržel. Nakonec i pohladil lva v sošném provedení a vyslechl pár slov z úst pana výpravčího.
V Praze lze dosud objevit nějaké stavby v secesním provedení. Snad se nezačnou také rozpadat.

(Převzato z LUKu č. 49/2020)



 
 

Čeká nás hodně práce
Marta Semelová


Krajská konference KSČM Praha završila v sobotu 22. února 2020 maratón obvodních konferencí v Praze. Současná situace ve straně i ve společnosti, problematika bydlení, zdravotní a sociální oblast, vzdělávání, kultura, doprava a bezpečnost… tato a mnohá další témata rezonovala v diskuzních příspěvcích delegátů. Kritické připomínky, náměty a návrhy, jak zvýšit akceschopnost, zlepšit celkový obraz strany, být vidět, slyšet, mít jasné názory bez uhýbání a lavírování, reagovat včas a jednoznačně, a tím oslovit mladé lidi i další skupiny obyvatel – to jsou požadavky opakovaně zaznívající v diskuzi. Nechyběla ani příprava na sjezd, včetně vyjádření se k sjezdovým materiálům a nutným personálním změnám. Dát příležitost mladým, navázat na vše pozitivní a vykročit dopředu, to je naléhavý vzkaz pro současnost i do budoucnosti. Velká část účastníků konference apelovala na potřebu soustředit se na současné problémy, které pálí občany. Zároveň však také ostře se vymezit proti současnému antikomunismu a proti přepisování historie, které má vymazat paměť národa. Pražská konference jednoznačně odmítla lži a falzifikaci dějin ze strany některých politiků, médií a samozvaných chvilkařských „strážců demokracie“. Svůj postoj vyjádřili, mimo jiné, i schválením závěrečného prohlášení.


Prohlášení účastníků krajské konference KSČM Praha


My, účastníci krajské konference KSČM Praha protestujeme proti lživému výkladu dějin, kterého jsme v poslední době svědky stále častěji. Zvlášť výrazně se tato falzifikace projevuje v dějinách 20. století při objasňování příčin, průběhu a výsledků 2. světové války a v hodnocení let následujících.
Ve jménu milionů nevinných obětí této nejstrašnější války v dějinách lidstva, ve jménu zavražděných, popravených a umučených protifašistických bojovníků, ve jménu těch, kdo padli na frontách v bojích za mír, odmítáme nehorázné lži směřující v prvé řadě proti těm, kdo přinesli oběti největší, proti Sovětskému svazu a Rudé armádě.
Odmítáme usnesení Evropského parlamentu „o významu evropské paměti pro budoucnost Evropy“ přijaté v září 2019, které v zapříčinění války staví na roveň Německo a Sovětský svaz a usiluje o zneplatnění výsledků a závěrů Postupimské konference. Toto usnesení nerozlišuje mezi komunistickou a nacistickou ideologií a socialistickým a nacistickým režimem. Zároveň nabádá k politickým zásahům do výuky na školách a k likvidaci památníků osvoboditelů.
Odsuzujeme také bezprecedentní útoky politiků a médií v České republice. Konkrétně snahu radnice Prahy 6 o odstranění pomníku maršála I. S. Koněva, odpor pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) vrátit desku vděčnosti Rudé armádě za osvobození Prahy na Staroměstskou radnici či jeho provokaci, kdy tentýž primátor navrhuje přejmenovat náměstí Pod kaštany v Praze 6, kde sídlí velvyslanectví Ruské federace, na náměstí Borise Němcova, rozhodnutí zastupitelstva městské části Praha Řeporyje na podnět starosty Novotného (ODS) postavit pomník vlasovcům, to všechno je plivnutím do tváře těm, kdo položili své životy, abychom my mohli žít.
Stejně tak je hrubou urážkou záměr postavit symbol pobělohorské násilné rekatolizace a ponížení českého národa - Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí, v blízkosti pomníku Mistra Jana Husa, kterého katolická církev nechala upálit, v místech, kde bylo v roce 1621 popraveno 27 českých pánů.
  Tito falzifikátoři dějin vyvolávají vášně a nenávist a podněcují vandaly hanobící pomníky rudoarmějcům v městech a obcích po celé zemi a nabádají k jejich likvidaci. Převracejí nejsvětější lidské hodnoty, pravdu vydávají za lež a lež za pravdu, hrdiny za vrahy a vrahy za hrdiny.
Jednoznačně proto odsuzujeme tyto činy, které mají přispět ke ztrátě paměti národa a jež přispívají k eskalaci násilí, ohrožení bezpečnosti i míru.

V Praze 22. 2. 2020                                                                      účastníci KK KSČM Praha



 
 
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky